Darkwood

Za německým projektem Darkwood je Henryk Vogel, člověk, který chtěl v hudbě zvěčnit nejen svoje vlastenectví, ale i jeho vlastní filozoficko-psychologické pojednání o zapomenutých tradicích a přírodě.

Texty zpívané převážně v němčině jsou velmi poetické a romantické (smyslem "mám své ideály, které se mi nikdy nesplní, ale bylo by to krásné"), doprovázeny převážně akustickou kytarou, případně akordeonem, houslemi nebo violoncellem. Název "Darkwood" vznikl z doslovného překladu názvu Henrykova rodného města (Finsterwalde). Hodně lidí se ho už ptalo, proč si raději nevybral "Finsterwalde" a jeho odpověď zněla: "Německý název je jako stvořený pro město nebo osadu, zato anglický překlad dává víc prostoru pro interpretaci. Na jednu stranu je to odkaz k mému domovu a na druhou stranu to má i duchovní význam - temné lesy jsou naším společným rodištěm a v dnešním přetechnizovaném světě se temné lesy budou více a více stávat klidným útočištěm." To zní fér.

Henryk začal skládat první písničky jako dvanáctiletý s dvěma kazeťáky a věřte nebo ne - nářadím, co našel v garáži. Věnoval se kytaře v různých kapelách, než si uvědomil, že když už se má věnovat hudbě, tak by měla mít nějaké poslání. Pro "experimentální" hudbu se definitivně rozhodl po koncertě legendárního britského neofolkového seskupení Death In June v roce 1993 v Lipsku - jejich hudba byla přesně to co dělal a chtěl v hudbě dělat. Její estetika, instrumentálnost a nápady byly natolik geniální, že ho neodradil ani fakt, že před koncertem bylo kdesi zveřejněno několik ne moc zrovna lichotivých důvodů k odrazení možných návštěvníků koncertu. Tím lépe. Trvalo další čtyři roky, než sesbíral dohromady vše potřebné k prvnímu koncertu.

Darkwood vydal pět alb, poslední se jmenuje "Notwendfeuer". Dalo by se říct, že je to Henrykovo nejpovedenější album, hudební žurnalisté zabývající se post-industriální hudbou tvrdí, že je to dokonce poklad neofolku. Na albu s Henrykem spolupracují výborní hudebníci, což jeho hudbě dodává jakýsi rodinný a osobní nádech a i když si to bude mírně odporovat, Darkwood albem "Notwendfeuer" vnáší do hudebních cestiček zářivé světlo. Tedy je podle mě vřele doporučováno romantickým a zasněným duším, kterým nevadí němčina v kombinaci s filozofií.

Přidat komentář